Přiznám se, že mám rád vodu nejen ve formě čisté pramenité vody či minerálky pro pití, ale i jako vodní živel pro koupel nebo plavbu na lodi. Pořádal jsem mnoho let vodácké akce a splouval řadu českých řek i za nepříznivého počasí a samozřejmě se i ve vodě koupal. Někdy záměrně, někdy nechtěně. Přírodní vodní rezervoáry mi vyhovují proto, že neobsahují chlór, což je také jeden z důvodů, proč nerad navštěvuji plavecké bazény. Chlorovaná voda mi nesvědčí a vyhýbám se jí, jak jen mohu.

Voda v bazénu ale nemusí být chlorovaná. Lze ji dezinfikovat i jinou úpravou bazénové vody. Pomocí aktivního kyslíku. Aktivní kyslík je vlastně perkarbonát sodný, je to chemická sloučenina jedlé sody s peroxidem vodíku a ten při reakci s vodou uvolňuje z chemické vazby kyslík, který tamní prostředí okysličuje (oxiduje) a tím pádem dezinfikuje od nežádoucích patogenů. Říká se mu aktivní kyslík zřejmě proto, že se aktivně do vody uvolňuje a že má značné dezinfekční schopnosti. Aktivní kyslík je využitelný i na jiných místech, například v domácnosti. Lze jej kupříkladu přidávat do pračky při praní, kde má dobré bělicí a dezinfekční schopnosti.

Já osobně používám perkarbonát sodný na čištění koberců, rozmíchám jej ve vhodném poměru s teplou vodou, přidám trochu pracího prášku Jelen a koberec vydrhnu kartáčem a následně špínu odsaju průmyslovým vodním vysavačem. Díky pracímu prášku a aktivnímu kyslíku je pak koberec jako nový. Výhodou aktivního kyslíku je i to, že jde o čistě ekologickou záležitost. Peroxid vodíku se v lidském těle běžně tvoří a využívá se například v zubní ordinaci pro dezinfekční účely. A na závěr jedna rada: Perkarbonát sodný je hořlavina. Je třeba na to pamatovat a rozumným způsobem jej skladovat tak, aby se nenacházel v blízkosti otevřeného ohně, například u krbu, kotle na dřevo či krbových kamen.

Přiznám se, že mám rád vodu nejen ve formě čisté pramenité vody či minerálky pro pití, ale i jako vodní živel pro koupel nebo plavbu na lodi. Pořádal jsem mnoho let vodácké akce a splouval řadu českých řek i za nepříznivého počasí a samozřejmě se i ve vodě koupal. Někdy záměrně, někdy nechtěně. Přírodní vodní rezervoáry mi vyhovují proto, že neobsahují chlór, což je také jeden z důvodů, proč nerad navštěvuji plavecké bazény. Chlorovaná voda mi nesvědčí a vyhýbám se jí, jak jen mohu.

Voda v bazénu ale nemusí být chlorovaná. Lze ji dezinfikovat i jinou úpravou bazénové vody. Pomocí aktivního kyslíku. Aktivní kyslík je vlastně perkarbonát sodný, je to chemická sloučenina jedlé sody s peroxidem vodíku a ten při reakci s vodou uvolňuje z chemické vazby kyslík, který tamní prostředí okysličuje (oxiduje) a tím pádem dezinfikuje od nežádoucích patogenů. Říká se mu aktivní kyslík zřejmě proto, že se aktivně do vody uvolňuje a že má značné dezinfekční schopnosti. Aktivní kyslík je využitelný i na jiných místech, například v domácnosti. Lze jej kupříkladu přidávat do pračky při praní, kde má dobré bělicí a dezinfekční schopnosti.

Já osobně používám perkarbonát sodný na čištění koberců, rozmíchám jej ve vhodném poměru s teplou vodou, přidám trochu pracího prášku Jelen a koberec vydrhnu kartáčem a následně špínu odsaju průmyslovým vodním vysavačem. Díky pracímu prášku a aktivnímu kyslíku je pak koberec jako nový. Výhodou aktivního kyslíku je i to, že jde o čistě ekologickou záležitost. Peroxid vodíku se v lidském těle běžně tvoří a využívá se například v zubní ordinaci pro dezinfekční účely. A na závěr jedna rada: Perkarbonát sodný je hořlavina. Je třeba na to pamatovat a rozumným způsobem jej skladovat tak, aby se nenacházel v blízkosti otevřeného ohně, například u krbu, kotle na dřevo či krbových kamen.